KURIOZITY
Hudba nás nutí vzpomínat na minulost: je to pravda, konečně to tvrdí i věda
Už se vám někdy stalo, že jste poslouchali nějakou píseň, třeba v posilovně, v baru s přáteli, nebo dokonce jen tak sami doma, a najednou vás napadla stará, téměř zapomenutá vzpomínka? Pokud ano, pak chápete, o čem je řeč.
Věda tento jev dobře zná: nazývá se autobiografická paměť vyvolaná hudbou a je mnohem častější, než by se mohlo zdát. Je to také jev spojený s faktory vnějšího prostředí a jedinečností každého z nás.
Stručně řečeno, hudba ovlivňuje náš mozek a chemické reakce v něm a podněcuje nás k tomu, abychom si vzpomněli na dobré (častěji) a špatné (zřídka) události z minulosti, protože hudba je koneckonců v našem životě přítomna vždy a všude.
Hudba nás nutí vzpomínat na minulost: je to pravda, konečně to tvrdí i věda
Už se vám někdy stalo, že jste poslouchali nějakou píseň, třeba v posilovně, v baru s přáteli, nebo dokonce jen tak sami doma, a najednou vás napadla stará, téměř zapomenutá vzpomínka? Pokud ano, pak chápete, o čem je řeč.Věda tento jev dobře zná: nazývá se autobiografická paměť vyvolaná hudbou a je mnohem častější, než by se mohlo zdát. Je to také jev spojený s faktory vnějšího prostředí a jedinečností každého z nás.Stručně řečeno, hudba ovlivňuje náš mozek a chemické reakce v něm a podněcuje nás k tomu, abychom si vzpomněli na dobré (častěji) a špatné (zřídka) události z minulosti, protože hudba je koneckonců v našem životě přítomna vždy a všude.
Hudba nás nutí vzpomínat na minulost
Již před mnoha staletími si lidé uvědomovali velkou sílu hudby, která souvisí s pamětí. Proust zmiňuje ve svém díle své zkušenosti, kdy byl při poslechu hudby zasažen intenzitou vzpomínek, které prostupovaly jeho myslí. Všichni jsme to alespoň jednou zažili, ať už nás rozesmála, nebo nám vehnala slzy do očí konkrétní skladba, která se nám zafixovala do paměti.
Na tuto problematiku se nyní blíže zaměřila studie.
Tento jev se nazývá autobiografická paměť vyvolaná hudbou. Kelly Jakubowski, profesorka hudební psychologie na Durham University (Anglie), o něm obšírně psala v obsáhlé studii na toto téma zveřejněné na "The Conversation".
Co nám hudba připomíná
Mluvit o vzpomínkách je velmi obecné, takže je lepší říci, že se stává, že nám určitá píseň připomene nějaký okamžik, pocit nebo dokonce určitou osobu. Jindy zase konkrétní parfém nebo barvu. Působí také na biochemické úrovni v mozku a ovlivňuje naše emoce a jednání: někdy nás rozčiluje, nebo snižuje náš stres, nebo nás přiměje k určité činnosti, nebo dokonce působí jako skutečná dopingová látka.
Jev, který nastává spontánně
Zvláštností tohoto účinku hudby je, že nás nutí pamatovat si věci bez sebemenšího úsilí, zcela mimovolně a nezávisle na naší kontrole. Takový jev je samozřejmě pro neurovědce a psychology velmi zajímavý. Vždyť se nad tím zamyslete: hudba provází téměř všechny významné okamžiky našeho života, jako jsou večírky, svatby, pohřby, obřady a tak dále. Vzniká tedy spojení, dokonce studie hovoří vhodněji o rekonverzi, mezi notami a pamětí.
Hudba a tělo
Dalším zásadním aspektem pro pochopení síly hudby je skutečnost, že toto výrazové médium zapojuje tělo mnohem více než jiná média, například malířství nebo sochařství. Poslech hudby nám dává impuls k pohybu, k tanci, k divokému řádění, čímž jí dává mnohem větší sílu než všem ostatním, a to i ve srovnání se samotnými slovy.
Srovnání hudby a slov
Jedna ze studií, kterou výzkumníci provedli, spojila hudbu s jinými typy "emocionálních zvuků" (zvuky přírody a "emocionální slova", jako jsou peníze nebo tornáda), které přenášely stejné sdělení jako hudba. Výsledky byly překvapivé: ačkoli hudba i "emotivní zvuky" nesou stejné množství vzpomínek, ty, které zprostředkovává hudba, se ukázaly být šťastnější. Jednoduše řečeno, smutná hudba vyvolává šťastnější vzpomínky než smutné "emotivní zvuky".
Hudba a další formy umění
Jiná studie provedená stejnými vědci potvrdila několik věcí. Především známost hudby (čím známější je nám nějaká píseň, čím vícekrát jsme ji v průběhu času slyšeli, tím pravděpodobněji nám vyvolá vzpomínky), ale také její podnětnost. To znamená, že podle výsledků výzkumu v nás hudba vyvolává více vzpomínek, a to silněji, než jiné formy umění, jako jsou knihy, filmy a obrazy. Je to proto, že právě hudba prostupuje celým naším každodenním životem, a proto je pro mozek snazší navázat na tyto sluchové podněty než na vizuální.
Důležité jsou také situace
Zamyslete se nad tím, že když si díky písni na něco vzpomenete, obvykle nemyslíte na to, jak jste myli nádobí nebo věšeli prádlo. Ne, připomene vám ten výlet, který vám otevřel srdce, toho člověka, kvůli kterému jste trpěli, ten večírek, na kterém jste potkali svou první lásku. Důležitý je totiž kontext, v němž hudbu posloucháte: často ji posloucháte na cestách, v posilovně nebo na večírku s přáteli. To všechno jsou situace, kdy se mysl může volně toulat. A skutečně, znovu se spojit s minulostí
Kuriozity
11/06/2024
Mnoho písní je plných symbolických odkazů, narážek, textů, které se na první pohled zdají být například o lásce, i když tomu tak není.
Velmi často autoři do písní, které píší, vkládají své osobní zkušenosti, ale široká veřejnost to neví, a proto si nakonec význam písně vykládá jinak.
Často jsou to právě hudebníci, kteří objasňují skutečný význam svých textů. Zde jsou některé z nejznámějších příkladů písní, jejichž význam je posluchači často špatně chápán.